Den 1. – pondělí 19. 6. 2023
Ráno jsme se všichni sešli u školy, nastoupili jsme do autobusu a kolem deváté hodiny odjeli na toužebně očekávaný pobyt. Cestou jsme si povídali, možná někteří spali, ale všichni se moc těšili. Kolem půl jedenácté jsme byli na místě. Ubytování bylo v hotelu Koliba u Ludvíkova. Ubytovali jsme se, vybalili si věci a pak jsme si povídali nebo hráli hry až do oběda. Stravování jsme měli zajištěno ve výborné restauraci Koliba. K obědu byl vývar a boloňské špagety (mňam). Po obědě byla chvíle odpočinku, aby nám vytrávilo. Odpoledne jsme se vydali na krátkou procházku do Vrbna pod Pradědem. Prošli jsme se, dali si zmrzku nebo další dobroty. Asi o půl šesté jsme byli zpátky na Kolibě a k večeři nás čekaly výborné šišky s mákem. Nachystali jsme ještě dřevo k úternímu táboráku. Potom následovala volná zábava – badminton, míčové hry nebo deskovky, prostě co kdo chtěl. Pak už jen sprcha a měkká postel.
Den 2. – úterý 20. 6. 2023
Probudili jsme se a šli na snídani, dali jsme si obložený talířek se šunkou, salámem a sýrem, v nabídce byla i sladká snídaně. Hned po snídani jsme neváhali a vyrazili na cestu. Jeli jsme autobusem do Zlatých Hor a pak dále až na Rejvíz. Tam jsme šli po dřevěných molech až k Velkému mechovému jezírku – rašeliništi. Udělali jsme si několik fotek – hlavně „selfíčka“. Cestou zpět jsme se zastavili na svačinku v podobě řízku s chlebem. Pak nás čekala jedna z náročných částí, totiž pěší návrat až do Zlatých Hor. Cestou jsme se zastavili u Zlatorudných mlýnů na malé osvěžení v podobě chlazených nápojů, někteří z nás se i koupali v řece. Cesta byla dlouhá asi 9 km a v tom vedru vcelku náročná. Ve Zlatých Horách jsme ještě stihli zmrzku. Na Kolibu jsme se vrátili akorát na večeři, ke které bylo kuřecí rizoto. Pak následovala zase volná zábava, táborák, opékání špekáčků, zpěv a hra na kytaru. V noci jsme se zachumlali do peřin a vyčerpaní, ale šťastní jsme usínali s touhou po dalším dni.
Den 3. – středa 21. 6. 2023
Když jsme se ráno probudili, zdálo se, že je vše v pořádku, ale při obouvání bot jsme zjistili, že máme svázané tkaničky. Co už! Snídaně byla tentokrát sladká – koláče a koblihy. A hned se přihodilo malé drama – rozlitý čaj. Stane se no… Z Ludvíkova jsme přes Hvězdu vyjeli až na Ovčárnu a potom se vydali pěšky na Praděd. Cestou jsme si povídali a nezapomněli nafotit spoustu selfíček. I když se ráno zdálo, že bude zataženo a pršet, tam na hoře bylo krásně – prostě azuro. U vysílače jsme si ještě zaběhli T-mobile Olympijský běh, paní učitelky udělily medaile těm nejrychlejším a všichni jsme dostali sladkou odměnu. Někteří si zaplatili výjezd na vyhlídku. Po svačince a odpočinku jsme se vrátili stejnou trasou na Kolibu. K večeři jsme si dali květák s bramborovou kaší. A čekala nás už jen zábava poslední noci J
Den 4. – středa 22. 6. 2023
Po snídani jsme si sbalili věci, uklidili pokoje a vydali se na náš závěrečný výlet do Karlovy Studánky. Mohli jsme si vybrat ze dvou variant. Jedna skupinka si šla zaplavat a relaxovat do bazénu a druhá absolvovala ještě jeden výšlap na Rolandův kámen. Prohlédli jsme si lázeňské městečko, zastavili jsme se u vodopádu a naobědvali se. Po návratu na Kolibu jsme měli ještě chvilku volnou zábavu a pak jsme už jen vyhlíželi autobus pana Martikána, který nás zavezl domů – některé sice unavené, ale i přesto spokojené, že jsme vše bez problémů zvládliJJJ
Kateřina Marek a Sofie Petrovská